oficiální stránky
info@bozidar.cz
+420 603 539 020
Historie Božího Daru

Historie Božího Daru

Boží Dar je svojí nadmořskou výškou 1028 m n.m. nejvýše položeným městečkem ve střední Evropě. Jméno obce Boží Dar je údajně odvozeno od výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, který když mu byla k odpočinku nabídnuta sedačka z jednoho kusu stříbra pronesl: "Dieses edle Metall, das ist euer Brot, das ist eine Gabe Gottes" („Tento ušlechtilý kov, je váš chléb, to je dar boží"). Tomu ovšem předcházela dlouhá historie.

Pravěká historie

Okolí Božího Daru se začalo utvářet již v prvohorách, kdy se na místě celé Krušnohorské soustavy vypínalo nevysoké pohoří. Koncem prvohor v době variského vrásnění začaly k povrchu pronikat hlubinné žulové vyvřeliny a Krušné hory se začaly pomalu zvedat. Na tyto vyvřeliny se vázala řada významných krušnohorských ložisek cínu, wolframu, stříbra, olova, zinku, niklu, kobaltu, vizmutu, uranu, arzénu a mědi. V průběhu třetihor došlo nedaleko od místa, kde nyní leží Boží Dar, k mohutnému sopečnému výlevu čediče. Vznikl tak Božídarský Špičák, který je se svými 1 115 m n.m. nejvyšší čedičovou kupou sopečného původu ve střední Evropě. Později v postglaciálu začalo na přilehlé tektonické poruše v místech, kde vyvěrají hlubinné prameny vznikat Božídarské rašeliniště.

První osídlení

Lokalita Božího Daru však ještě dlouho musela čekat na příchod prvních osadníků. Ještě na počátku 16. století pokrýval okolí Božího Daru hustý vysokohorský prales. Za věrnou oddanost a podporu Císařství římského, daroval římský císař Fridrich II. českému králi Přemyslu Otakarovi I. půdu v okolí Božího Daru. Od té doby je toto území pokládáno za české léno. V roce 1424 toto území získali čeští páni z Tetova. Po smrti Jiřího Viléma z Tetova se okolí Božího Daru stalo majetkem Jiřího z Poděbrad. A to až do roku 1459, kdy ho jeho dcera přinesla jako svatební dar saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Boží Dar se tak včlenil do saského území, ale přesné vytyčení hranice mezi českým státem a saským kurfiřstvím bylo spíše symbolické, protože božídarské teritorium bylo všeobecně pokládáno za chudý kraj, kde se nevyplácela ani těžba dřeva.

Spory o přesný průběh státní hranice obou států vznikly až na přelomu 16. století, kdy začalo docházet k náhodným objevům valounů stříbra a cínu v naplaveninách potoků. Tyto spory vyvrcholily v létě roku 1528, kdy horník Hans Schramm, pracující ve službách bohatého hamerníka Kleinhempela, narazil na stříbro na západním úpatí Fichtelbergu, v místech kde se stýkalo území hrabat Šliků, pánů ze Schneebergu a pánů z Tetova. Nálezy stříbra byly zřejmě velmi slibné a tak roku 1529 saský kurfiřt Johann Friedrich, aby podpořil báňskou činnost, vyhlásil tzv. kutací svobodu pro tu část Schwarzenberského panství, která sousedila s Jáchymovem. Ale již o rok později božídarský revír zaujímal prostor ohraničený starou cestou do Loučné, odtud šla hranice na tzv. Riegel na výšině mezi Božím Darem a Jáchymovem, k Božídarskému Špičáku a dále na sever od Hřebečné na starý Hengst, Bludnou, Ries nad Mrtvým potokem k Hájům a Rozhraní. Na severu hraničil božídarský revír s panstvím Hartensteinským a na jihu se Šlikovskou državou. Nekonečné spory o průběh státní hranice v tomto regionu ukončil až saský kurfiřt Johann Friedrich, který roku 1533 podepsáním kupní smlouvy s dědici pánů z Tetova získal toto panství do svého vlastnictví. I když tímto aktem Boží Dar zůstal na saském teritoriu, bylo zde povoleno používat i české mince. Ještě v létě téhož roku byly z příkazu saského kurfiřta vytyčeny na náhorní planině hranice nového městského celku a bylo vyměřeno 600 stavebních parcel.

Osídlení lokality Boží Dar se tedy datuje na počátek 16. století, kdy do těchto nejvýše položených částí Krušných hor začali pronikat horničtí prospektoři, nejdříve ze saské strany od Fichtelbergu a o něco později i ze strany od Jáchymova.

Horní město

Rok 1546 měl pro Boží Dar zásadní význam. 6. června roku 1546 kurfiřt Johann Friedrich udělil Božímu Daru privilegium svobodného horního města, do této doby spadal pod báňské hejtmanství ve Schneebergu. Toto privilegium umožňovalo měšťanům Božího Daru výsadu volit 12 konšelů, kteří ze svého středu volili rychtáře. Dále založil farní kostel a udělil měšťanům právo obchodu a řemesel, jakož i právo týdenního trhu v pátek každého týdne a jeden výroční trh o Sv. Mikuláši.

Boží Dar součástí českého království

Na podzim v Německu vypukla tzv. Šmalkaldská válka a z důvodu panujících neshod mezi německým císařem a saským kurfiřtem byl 23. října 1546 Boží Dar obsazen vojskem Bohuslava z Lobkovic. Při příchodu císařského vojska obyvatelé většinou utekli do okolních lesů a došlo k téměř úplnému vylidnění města. Kurfiřt Johann Friedrich byl poražen a zajat až příštího roku v bitvě u Mühlbergu. Ale ještě před touto jeho porážkou na poli válečném uzavřel 14. října 1546 jeho bratranec Mořic Saský v Praze s českým a uherským králem Ferdinandem I. Habsburským tajnou dohodu, podle které polovina Schwarzenberského panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou připadla zpět k českému království. Neustálé nárokování vlastnictví na rudy bohatého a strategického hraničního území v okolí Božího Daru bylo definitivně vyřešeno až 26. října 1556, kdy byla mezi českým státem a saským kurfiřstvím uzavřena Schneeberská dohoda, která určovala přesný průběh státní hranice obou států. O dva roky později, v létě roku 1558 byla na základě Schneeberské dohody státní hranice vyznačena hraničními mezníky.

Těžba na Božím Daru...

V 16. století se k těžbě stříbra a rašeliny, která se soustředila především jižně a jihovýchodně od obce, přidružila těžba cínu rýžováním usazenin v povodí Černého potoka a důlními pracemi v okolí Zlatého kopce. Ale již z roku 1574 jsou dochovány záznamy o tom, že se na těžbu některých rud muselo doplácet. Po třicetileté válce (1618–1648) se těžba orientovala spíše na arsen a cín, jejichž získávání nebylo tehdy prodělečné jako u jiných kovů. Následná náboženská protireformace měla za následek částečné vylidnění obce, což vedlo i k omezení hornické činnosti. 25. července 1608 Rudolf II. Habsburský císař římský a král český v Praze potvrdil měšťanům horního města Božího Daru dosavadní privilegia, právo dolování, právo městského soudu, právo obchodu a řemesel (obchodu se solí, vaření piva) a právo výročního trhu o Sv. Judovi a Šimonu (28.října).

…a její konec

V roce 1743 dochází k pokusu obnovit těžbu na hlavní božídarské stříbrné žíle, úspěch však byl jen dočasný. 7. srpna 1795 císař František II. Habsburský ve Vídni vydal obyvatelům města Božího Daru konfirmaci městských práv a stvrdil veškeré svobody dané měšťanům od roku 1546. K definitivnímu ukončení hornické činnosti v lokalitě Božího Daru došlo v roce 1820. V druhé polovině 19. století bylo jediným výnosnějším zdrojem obživy paličkování krajek. Paličkování krajek však byla pouze krátkodobá módní záležitost a tak mnoho lidí odcházelo za prací do ciziny nebo se živili jako potulní hudebníci.

Poválečný Boží Dar

Po druhé světové válce se Boží Dar stal téměř vylidněnou obcí. Situace se zlepšila až po roce 1971, kdy byl v blízkosti obce otevřen hraniční přechod do tehdejší NDR. Od 16. století se význam Božího Daru podstatně změnil a ze středověkého živého hornického městečka s 2 000 obyvateli, se ve 20. století Boží Dar stal významným turistickým centrem zimních a letních sportů.

Památky na minulost

V obci se nachází budova kostela zasvěceného Sv. Anně. Tento barokní kostel se znaky klasicismu byl postaven roku 1772 Fil. Hegerem na místě zbořené renesanční stavby z roku 1593. Za zmínku stojí cínová křtitelnice, která je umístěna v objektu kostela. Tuto křtitelnici spolu se zvonem zhotovil roku 1612 jáchymovský kovář a zvonař Hans Wildt st.. Střed obce tvoří renesanční náměstí obdélníkového tvaru do jehož rohů ústí vždy dvojice ulic. Dominantní budovou tohoto prostranství je radnice postavená roku 1844–1845 ve stylu pozdního klasicismu. Ostatní starší zástavba v obci podlehla požáru v roce 1808.

Osobnosti

Na místním hřbitově je pochován božídarský rodák, pěvec a básník samouk Anton Günther (1876–1937). Další významnou osobností je řecký spisovatel Nikos Kazantzakis, který žil na Božím Daru v letech 1929–1931.

O současném dění ve městě najdete na stránce Současnost Božího Daru »

Kalendář akcí

Co je nového?

Facebookové stránky

Nezapomeňte navštívit