Zájem o podzemí roste, návštěvníky letos lákala středověká důlní díla
15. října 2017 8:33
Nejen kasteláni hradů a zámků jsou letos spokojení. Návštěvníky lákaly také doly v Krušných horách a Slavkovském lese, které se již loučí se sezonou. Zájemci mohou nyní ještě zavítat do Jeronýmu na Sokolovsku a Štoly č. 1 v Jáchymově.
Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof.
Další 3 fotografie v galerii
Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof. | foto: Václav Šlauf, MAFRA
Ty měly už v srpnu stejně vysokou návštěvnost jako za celou loňskou sezonu. „Do Jeronýma vloni přišlo 4467 lidí, k 30. září letošního roku jich je 4 938. Očekáváme, že číslo ještě vzroste a návštěvníků bude přes pět tisíc,“ uvedl Michael Rund, ředitel sokolovského muzea, které se o obě památky stará.
Fotogalerie
Jáchymovská Štola č. 1
Ředitel sokolovského muzea Michael Rund (vlevo) u jezírka dolu Jeroným, pod...
Otevření štoly Johannes na Božím Daru.
Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof.
Zobrazit fotogalerii
Do Štoly č. 1 podle něj vloni zavítalo 7635 lidí, koncem září už jich bylo bezmála osm a půl tisíce. Další tisícovky lidí se navíc zajímaly také o naučnou stezku Jáchymovské peklo, kde si QR kódy načetlo více jak dvanáct tisíc lidí.
„Jsem rád, že v Jáchymově neutuchá zájem lidí o události 50. let a přejí si vidět i stará důlní díla, na která narazila těžba ve 20. století,“ řekl Rund. Zmínil přitom, že Jeroným zase vítá řadu zahraničních návštěv. Letos se do něj podíval i student z Ghany, který studuje na univerzitě v Japonsku.
Faktorů, proč zájem o stará důlní díla stoupá, podle ředitele může být víc. „Jsou vidět výsledky propagace a on-line kampaní, které dělá nedávno vzniklá krajská destinační agentura, ale i obecně prospěšná společnost Montanregion. V Jáchymově stále ještě vidím efekt seriálu Rapl, který se i tam natáčel,“ vyjmenoval Michael Rund.
Muzeum by v příštím roce mělo dostat poměrně vysokou částku z pokračující dotace ministerstva průmyslu a obchodu. Díky tomu bude možné zajistit a zpřístupnit další prostory dolu Jeroným. V případě Štoly č. 1 již existuje projekt, který zpřístupňuje dobývky ze 16. století.
O něco vyšší návštěvnosti se letos těšil i důl Mauritius na Hřebečné u Abertam, kam zavítalo bezmála 3650 lidí. „Návštěvnost vzrostla zhruba o pět procent, hlavně v srpnu a září,“ uvedla Gita Kořínková z týmu tamních průvodců.
Významná důlní díla
v Karlovarském kraji
Štola č. 1 v Jáchymově
Patří společně se sousedním dolem Svornost mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud. Ražba se uskutečnila v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 -1953. Práce na zpřístupnění štoly se konaly v letech 2006 - 2008.
Důl Jeroným
Cínový důl u zaniklého města Lauterbach (Čistá) eviduje báňský úřad již v roce 1548. S četnými přestávkami a různými výtěžky byly doly v Čisté v provozu až do konce 1. světové války. Nyní prochází rekonstrukcí.
Důl Mauritius
Je to jeden z nejvýznamnějších cínových dolů české části Krušných hor, byl založen v roce 1545 a fungoval téměř až do roku 1944. Abertamy jej zpřístupnily před dvěma lety.
Štola Johannes u Božího Daru
Důl Johannes byl největším rudným dolem revíru Zlatý Kopec -Kaff. Bez výraznějších přestávek byl v provozu od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl.
Majitelem dolu je město, které chce buď ještě letos, nebo příští rok začít vylepšovat cestu k důlnímu dílu. Zároveň pracuje na tom, aby k Mauritiovi dotáhlo vodu. „V současné době také jednáme s majitelem pozemků kolem díla. Existuje šance je odkoupit. V budoucnu bychom pak mohli vrátit historickou podobu nejen dolu, ale i jeho okolí,“ prozradil starosta Abertam Zdeněk Lakatoš.
Nejdelší prohlídkovou trasu v regionu lidem nabízí štola Johannes na Zlatém kopci u Božího Daru. Zatímco vloni přivítala necelou tisícovku lidí, letos jejich počet podle Daniely Tautermannové z tamního infocentra o něco stoupl. „Celkem důl navštívilo v době od 29. dubna do 30. září 1129 osob,“ uvedla.
Další popularitu nejen krušnohorským dolům, ale krušnohorským hornickým památkám vůbec by měla přinést přeshraniční nominace na seznam UNESCO. Centru světového dědictví v Paříži byla koncem září doručena textová a mapová dokumentace ke společné českosaské žádosti o zápis Hornického regionu Krušnohoří na Seznam světového dědictví.
Na posouzení má UNESCO šest týdnů, finální žádost bude předložená v polovině prosince. Výbor světového dědictví by měl rozhodnout v létě 2019.
Autor: Jana Plechatá
Zdroj: https://vary.idnes.cz/dulni-dila-hornicke-pamatky-stoly-krusne-hory-karlovarsky-kraj-pwq-/vary-zpravy.aspx?c=A171012_357387_vary-zpravy_ba
