Krušnohoří se dostalo na seznam UNESCO
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v sobotu zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na svém zasedání v ázerbájdžánském Baku. Návrh na zápis této oblasti se staletou hornickou tradicí podaly společně Česko a Německo.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl 6. července 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl 6. července 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
FOTO: Slavomír Kubeš, ČTK
sobota 6. července 2019, 14:44
(Aktualizováno: sobota 6. července 2019, 15:41 )
vor, Novinky, ČTK, Právo
Nominace a sobotní zápis hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří byly výsledkem mnohaleté spolupráce české a saské strany, která začala už v roce 1998.
Na české straně oblast zahrnuje pět lokalit – Hornickou kulturní krajinu Jáchymov, Hornickou kulturní krajinu Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná, Hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a Rudou věž smrti u Ostrova. Na německé straně usilovalo o zápis 17 lokalit.
Krušnohorský hornický region je z celosvětového hlediska je významný jako technologické a vědecké centrum, odkud se vynálezy a inovace v hornictví šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě.
Byly to například techniky čerpání důlních vod a hutního zpracování rud (především stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu), vznikly zde první geologické mapy a vyšly zde i první důležité příručky a učebnice hornictví a hutnictví. V roce 1556 zde Georgio Agricola sepsal knihu De re metallica. V roce 1765 byla ve Freibergu založena i nejstarší vysoká škola báňská.
Návrh na zápis oblasti Krušnohoří se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Region zahrnuje obsahuje 22 lokalit po celých Krušných horách. Na snímku je Vlčí jáma v Horní Blatné pojmenovaná podle původního dolu Wolfgang.
Návrh na zápis oblasti Krušnohoří se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Region zahrnuje obsahuje 22 lokalit po celých Krušných horách. Na snímku je Vlčí jáma v Horní Blatné pojmenovaná podle původního dolu Wolfgang.
FOTO: Jan Sokol, ČTK
V Krušných horách vznikl také už v 16. století centralizovaný systém báňské správy, jež podpořila vznik zákonů zaměřených na báňskou problematiku a zároveň umožnila podporu nejrůznějších báňských projektů. Jinými slovy, správa pomohla organizovaně podporovat veškeré ekonomické, ale i kulturní dění, které souviselo s těžbou. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let stalo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.
Charakter hornické kulturní krajiny vznikal souvisle od 12. do 20. století. Krajina zasahuje přes hranice jak na české, tak německé území a jsou pro ni typická hornická městečka, a velké množství dochovaných hornických památek.
Mezi viditelné pozůstatky těžby v Krušných horách patří například rýžovnické kopečky, haldy či různé vodní stavby (vodní příkopy, báňské rybníky nebo podzemní kanály), součástí nominace ale byly také kamenné valy v krajině nebo lesní oblasti, které přímo souvisejí s vývojem hornické kulturní krajiny.
Zachovala se i nadzemní a podzemní důlní zařízení nebo hutní komplexy, které dokumentují přínos Krušných hor pro oblast těžebních technologií a vědy.
Radost panuje na obou stranách hranice
„Je pro nás ctí, že se Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří ocitl po boku dalších památek světového dědictví. Na tuto chvíli dychtivě čekali i obyvatelé krušnohorského regionu, který se opírá o stovky let trvající tradici společného soužití lidí na obou stranách hranice,“ řekla náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková. „Zápis Krušných hor mezi památky UNESCO je uznáním práce a úspěchů lidí, kteří tento přeshraniční region po staletí utvářeli,“ uvedl po rozhodnutí saský premiér Michael Kretschmer. „Naším společným závazkem nyní je zajistit ochranu tohoto dědictví i pro budoucí generace,“ dodal.
Věž smrti v Dolním Žďáru u Ostrova je rovněž na seznamu UNESCO.
Věž smrti v Dolním Žďáru u Ostrova je rovněž na seznamu UNESCO.
FOTO: Rudolf Voleman, Právo
„Máme z toho velkou radost a věříme, že Krušné hory začnou návštěvníci a turisté z naší země i zahraničí vnímat nejen jako oblast ideální pro zimní sporty, ale mnohem více také jako krajinu s rozmanitým nerostným bohatstvím, unikátními technickými památkami a s tradicí hornictví a hutnictví sahající až do 13. století. Je to šance, jak mohou místní občané najít nové pracovní uplatnění,“ uvedla karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
Zasedání Výboru se přímo v Baku účastnil uvolněný karlovarský krajský zastupitel a předseda komise pro UNESCO Vojtěch Franta (Piráti): „Po kynžvartské daguerrotypii, která je zapsána na seznamu UNESCO Paměť světa, je krušnohorský region další památkou UNESCO na území našeho kraje.”
„Vnímám to nejen jako prestižní ocenění a potvrzení jeho světové hodnoty, ale zároveň úžasnou příležitost k smysluplnému rozvoji. UNESCO s sebou přináší i zvýšení cestovního ruchu, na němž je náš kraj bytostně závislý,“ zdůraznil.
Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na seznam světového dědictví po šestnácti letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.
Interiéry dolu sv. Mauritia u Abertam v Krušných horách patří mezi chráněné hornické památky.
Interiéry dolu sv. Mauritia u Abertam v Krušných horách patří mezi chráněné hornické památky.
FOTO: Rudolf Voleman, Právo
Další čeští zájemci o zápis
Krušnohorská kulturní krajina je třináctou českou památkou zapsanou na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, první přeshraniční. V minulosti usilovala ČR spolu se Slovenskem o zápis velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích na Hodonínsku a velkomoravského kostela sv. Margity Antiochijské v nedalekých slovenských Kopčanech, žádost ale nakonec dvakrát stáhly, poprvé v roce 2009 a podruhé před pěti lety. O podání nominace se nadále uvažuje, ovšem až po lepší přípravě.
- Na sobotním zasedání byl na seznam zapsán i kladrubský hřebčín, ovšem s podmínkami. O zápis stojí také Žatec jako město chmele, původně se mělo rozhodnout loni v létě, řízení se ale protahuje. Letos v květnu navštívila město delegace z ICOMOS a doporučila mu rozšířit dokumentaci. Přihlášku pod hlavičkou Slavné lázně Evropy (The Great Spas of Europe) podala i tři česká města, Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Kromě nich usiluje o společný zápis dalších osm lázeňských sídel z Německa, Belgie, Francie, Itálie, Rakouska a Británie.
Přehled českých zápisů na seznamu světového kulturního
a přírodního dědictví UNESCO
Rok zápisu
Historické jádro Českého Krumlova
Město pocházející z 13. století nese gotické, renesanční
i barokní prvky, je příkladem středověkého sídla, jehož architektonické dědictví zůstalo netknuté téměř pět století.
1992
Historické jádro Prahy
Světově unikátní soubor městských staveb, kde se prolínají architektonické slohy od románského přes gotiku, renesanci, baroko až po kubismus nebo funkcionalismus. V roce 2010 zápis rozšířen i o středočeský Průhonický park, unikátní přírodně-krajinářské dílo.
1992
Historické jádro Telče
Ceněné je především zachovalé renesanční náměstí
s podloubím a pozdně gotický zámek.
1992
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou
Vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou.
1994
Historické jádro Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
Výjimečná středověká urbanistická struktura s množstvím dochovaných soukromých domů. Sedlecká katedrála je jedním z prvních příkladů obnovy starší poničené gotické stavby ve stylu barokní gotiky.
1995
Lednicko-valtický areál
V areálu o rozloze 283 km čtverečních se snoubí barokní architektura s lednickým a valtickým gotickým zámkem a krajinné úpravy vycházející z anglických parků.
1996
Jihočeská ves Holašovice
Komplex 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami, typické jsou štíty se štukovým dekorem ve stylu tzv. jihočeského (selského nebo lidového) baroka. Příklad mimořádně zachované tradiční vesnice.
1998
Komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži
Areál zámku a jeho zahrad je výjimečně uchovanou ukázkou barokního zámeckého sídla.
1998
Renesanční zámecký areál v Litomyšli
Zámek italského stylu ze 16. století, který byl o dvě století později doplněn pozdně barokními prvky, je unikátním příkladem šlechtického sídla.
1999
Barokní čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
35 metrů vysoký morový sloup z let 1716 až 1754 tvoří vůbec největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě.
2000
Brněnská funkcionalistická vila Tugendhat
Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/509738-krusnohori-se-dostalo-na-seznam-unesco.html
Vila bývá označována za stavbu, jež určila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury. Vilu vyprojektoval v roce 1928 významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe pro brněnského továrníka Fritze Tugendhata.
2001
Židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči
Židovská čtvrť je jednou z urbanisticky nejzachovalejších v Evropě, přežily dvě synagogy, 123 budov a židovský hřbitov. Bazilika byla postavena kolem poloviny 13. století v přechodném románsko-gotickém slohu a patří ke skvostům středověkého stavitelství
2003
Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (s německým Saskem)
Krušnohorský region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií. Od renesance až do 20. století byly Krušné hory centrem, odkud se šířily hornické inovace do celého světa.
2019
Kladrubský hřebčín
Nejstarší velký hřebčín na světě, založený v druhé polovině 16. století. V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stala produkce plemenných hřebců. V ČR jsou koně často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře
2019
České zápisy na nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO Rok zápisu
Verbuňk
Tradiční slovácký tanec, jehož počátky spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády (odtud název). 2008
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku
Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pocházejí z první poloviny 19. století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob. 2010
Sokolnictví
Kromě ČR se týká deseti dalších zemí. Tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků, který se podařilo v posledním půlstoletí opět vzkřísit k životu. Sokolnictví se zrodilo ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo na východ i západ. Na území dnešní ČR jej přinesli v první polovině pátého století Hunové, lov pomocí ptáků pak zažíval rozmach zejména od 14. do 16. století.
2010
Jízda králů
Patří k nejznámějším folklorním zvykům v ČR, její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku; každoročně se koná pouze ve Vlčnově. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší. 2011
České loutkářství
Společně se Slovenskem - loutkové divadlo je fenomén, jehož tradice sahá až do druhé poloviny 18. století, loutkářství se výrazně rozšířilo během národního obrození. ČR má nejstarší loutkářskou katedru na vysoké škole založenou v roce 1952. Loutkářskou tradici pomáhá udržet také řada festivalů. 2016
Modrotisk
Společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR - unikátní metoda takzvaného negativního tisknutí má na území dnešní České republiky dlouhou tradici. V 19. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku, v současnosti jsou v ČR v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici. 2018
Zdroj: ČTK
